Nečekaně rychlé tempo nabírá Uhelná komise, kterou vláda pověřila doporučením k útlumu a konci spalování uhlí v České republice. Rozhodování komise o tom, jaký rok konce uhlí vládě doporučí, může proběhnout už na příštím (on-line) zasedání příští úterý 20. října v 7:00.
Zatímco veřejnost se zabývá kanálem Dunaj-Odra-Labe, který se nejspíš nikdy nedočká realizace, hodlá vláda ve zrychleném řízení rozhodnout o rozdělení 182 miliard z evropského fondu obnovy, aniž by zveřejnila finální dokument Národního plánu obnovy [1] či alespoň do jeho přípravy zapojila odbornou veřejnost. Správné využití těchto prostředků přitom může rozhodnout o dalším směřování Česka na desítky let dopředu a má potenciál pomoci naší krajině postižené klimatickými změnami více, než všechny dosavadní proklamované kroky, které vláda zatím učinila.
V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.
Poslanecká sněmovna má dnes 16. září nebo v pátek 18. září dokončit projednávání posledního třetího čtení zákona o odpadech. Následně odpadovou legislativu posoudí Senát.
Přesně před rokem – 26. srpna 2019 – se poprvé sešla vládou sestavená Uhelná komise , která má vládě doporučit tempo útlumu a termín úplného konce využívání uhlí v České republice. Za uplynulý rok však rychlost úpadku uhelné ekonomiky překonala rychlost práce Uhelné komise. Vlivem růstu ceny emisní povolenky a nároků na ochranu zdraví před znečištěním se rentabilita těžby a spalování uhlí povážlivě zhoršuje . Například Sokolovská uhelná narychlo přechází v elektrárně Vřesová na zemní plyn a plánuje opustit uhlí během pár let , přestože má zásoby pro těžbu do roku 2040.
Zaměstnanci a zaměstnankyně odstavovaných uhelných elektráren a uhelných dolů by podle Klimatické koalice ekologických a rozvojových organizací a Zeleného kruhu měli v případě rychlého útlumu a konce uhlí dostat speciální výsluhové příspěvky, které žádají hornické odbory. Peníze by měl stát získat zvýšením dlouhodobě nízkých poplatků v vytěženého uhlí.
Nový stavební zákon ignoruje výzvy, kterým čelí společnost v době zásadních klimatických změn. Místo, aby novou výstavbu podmínil využitím dostupných inovativních postupů v oblasti úspor energie, hospodaření s dešťovou a šedou vodou a ochrany nezastavěných území, soustředí se výhradně na rychlost povolovacího procesu a odebírání práv účastníkům povolovacích řízení.
Poslanecká sněmovna má v nejbližších dnech hlasovat o finální verzi rozsáhlé novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh v případě přijetí radikálně omezí práva vlastníků nemovitostí a samospráv, a to nejen v oblasti infrastrukturních staveb. Radikální návrhy přitom nejsou opřeny o žádné relevantní analýzy.
Ministerstvo financí upozorňuje ministra Havlíčka na riziko neúměrného zdražení.
Uhelná komise dnes odhlasovala svoje první rozhodnutí. Jako kritérium pro odstavování uhelných elektráren doporučí vládě uhlíkovou emisní náročnost (tedy množství skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie). Nejdříve by tedy měly být odstaveny nejplýtvavější elektrárny. Ekologické organizace upozorňují, že kromě elektrárny Prunéřov I se jedná zejména o elektrárny Počerady či Chvaletice, které mají ještě menší účinnost než ona.