Ústavní soud těsnou většinou zamítl žalobu skupiny senátorů na zrušení účasti veřejnosti na rozhodování o dopadech staveb na zdraví a životní prostředí v řízeních podle stavebního zákona. V Ústavním soudu těsně převážil názor, že k naplnění ústavy stačí, když mají občané právo napadnout územní rozhodnutí či stavební povolení u soudu. Nemají ale už nárok na to, aby se nejprve pokusili poslat své připomínky úřadům. Ekologické organizace naopak požadují věcné a rychlé řešení  připomínek na počátku rozhodování, které by předcházelo zbytečným soudním průtahům na jeho konci.

Politika územního rozvoje (PÚR), kterou se musí řídit všechny územní plány, prochází změnami. Namísto s udržitelným rozvojem strategie počítá se zastaralými a prokazatelně škodlivými záměry, na žádost investorů umožňuje vést nově infrastrukturní stavby přes chráněná území, místo podpory obnovitelných zdrojů nahrává uhlobaronům a zcela ignoruje podporu výstavby dostupného bydlení nebo dává přednost neudržitelné dopravě.

Dvě stě miliard korun na podporu dobré zemědělské praxe, které získá ČR z evropských fondů v následujících sedmi letech, chce ministr zemědělství Miroslav Toman rozdělit bez potřebné diskuse a za zavřenými dveřmi. Ekologické a zemědělské organizace kritizují ministra ve svých otevřených dopisech za netransparentní proces a vyzývají ho, aby nasměroval dotace do skutečně udržitelného zemědělství.

Ze 14 stěžejních ekologických výzev se vládě Andreje Babiše podařilo znatelněji postoupit v řešení jen ve třech z nich (péče o lesy. ochrana divočiny v národních parcích a opatření pro podporu třídění odpadů). Naopak ve třech dalších případech se situace zhoršila (příprava výstavby zbytečného a předraženého jaderného reaktoru, příprava destruktivního kanálu Dunaj-Odra-Labe a omezování ochrany životního prostředí i práv lidí při rozhodování o stavbách). V ostatních osmi případech (jako je ochrana půdy, útlum uhlí, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a další) vláda zatím nepokročila, či učinila opravdu jen velmi malé a dílčí kroky.