Zelený kruh upozorňuje, že při přípravě nového stavebního zákona byla zcela opominuta detailní rešerše dobré praxe v zahraničí. Odborná debata o tom, nakolik je možné využít nástroje, které se osvědčily v zahraničí, se vůbec nevedla. Z dostupných rešerší a prezentací přitom vyplývá, že řada zahraničních postupů přináší prospěch státu, obcím a jejím občanům i vlastníkům pozemků a stavitelům.
Na stránkách MMR sice najdeme upoutávku na dobrou praxi z územního plánování v zahraničí, do návrhu zákona se to však žádným způsobem nepropsalo (1). Návrh nového stavebního zákona mj. rezignoval na využití ekonomických nástrojů při územním plánování, jak je to např. obvyklé v Německu. MMR se vůbec nesnaží navrhnout spravedlivé rozdělení výnosů ze zhodnocení pozemků při změně územního plánu.
Aktuální analýza Parlamentního institutu (2) „Ochrana veřejného zájmu ve stavebním řízení“ ve vybraných evropských státech prokázala, že nezávislost a silná pozice orgánů státní správy v oblasti životního prostředí či památek na stavebním úřadě není překážkou pro rychlé rozhodování.
Polsko a Německo má dotčené orgány mimo stavební úřad a mají v povolování silnou procesní pozici. Přitom v žebříčku Doing Business zaujímá Německo 30 příčku (126 dnů) a Polsko 39 příčku (137 dnů), Česká republika zaujímá 157 příčka a 246 dnů potřebných pro získání povolení.
Ze semináře o zahraničních zkušenostech při územním plánování a zástavbě transformačních a rozvojových ploch, který se konal 29. 10. 2019 v Poslanecké sněmovně, vyplynulo, jak je důležité, aby samospráva měla dostatečnou kontrolu nad přípravou zastavovacích podmínek a že závaznou územně-plánovací dokumentaci je potřeba připravovat pro konkrétní lokality v dostatečně podrobném měřítku. Ani to se do návrhu zákona nijak nepropsalo.
„Zjednodušit a zrychlit procedury vzhledem ke stavebníkům je jistě potřebné, ale není možné to dělat na úkor bezpečnosti lidí nebo ochrany hodnot v území. Vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj by se měly inspirovat zahraniční praxí a provést kvalitativní analýzu dostatečně velkého vzorku ukončených povolovacích řízení,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
„Pro kvalitní ochranu veřejných zájmů je nezbytně nutné zachovat samostatné orgány státní správy pro obhajobu klíčových veřejných zájmů v oblasti životního prostředí, památkové péče a požární bezpečnosti a jejich kompetenci vydávat závazná stanoviska,“ uvedl Václav Orcígr z Arniky.
Zelený kruh považuje za nezbytné přepracovat věcný záměr na základě kvalitativních analýz realizovaných povolovacích řízení a rešerší dobré praxe v jiných státech EU, zpracovaných na náklady státu a bez prostředníka-subjektu, který je sám předmětem regulace uvedené ve stavebním zákoně.
Kontakt pro novináře
Petra Kolínská, petra.kolinska@zelenykruh.cz
Václav Orcígr, vaclav.orcigr@arnika.org
Poznámky
- Ekonomické nástroje územního plánování:
Sjednávané závazky developerů: Mnichovský model dohod s developery
Přehled ekonomických nástrojů v územním plánování využívaných v zahraničí