Proč mizí ptáci a hmyz z naší krajiny?

V úterý 13. listopadu se uskutečnilo poslední Smart café v roce 2018. Na téma „Proč mizí ptáci a hmyz z naší krajiny?“ vystoupili 3 odborníci. Pozvání přijali Mgr. Zdeněk Vermouzek a Ing. Václav Zámečník z České společnosti ornitologické a Mgr. Pavel Marhoul z organizace Beleco. 

Smart café, zabývající se široce diskutovaným tématem úbytku hmyzu a ptáků z české krajiny, zahájil svým příspěvkem entomolog Pavel Marhoul. Na úvod představil, jak vypadá současný stav počtu druhů hmyzu v ČR. Z celkového počtu hmyzu žijícího u nás je minimálně 1/5 druhů hodnocena jako ohrožená. Přičemž některé druhy jsou na tom daleko hůře než jiné, co se týče jejich ohroženosti jejich poddruhů (např. majky nebo rýhonosci, některé druhy denních motýlů). Na poklesu populací těchto druhů a jejich zařazení mezi ohrožené nebo přímo vyhynulé, je pak znát celkový trend ubývání druhů hmyzu. 

Různé druhy přitom mohou mít rozdílné nároky na biotop (obnažený substrát, druhové složení rostlinných společenstev, množství nektaru, struktura trávníků – hustota a výška ad.). Zároveň platí, že jeden druh hmyzu může využívat více zdrojů v lokalitě, často dosti odlišných a někdy i prostorově oddělených. A (nejen) pro hmyz jsou mimořádně významné přechody mezi biotopy. Proto platí, čím biologicky rozmanitější a pestřejší krajina, tím více druhů hmyzu se bude v lokalitě nacházet. 

Nicméně v uplynulých přibližně 70 letech došlo k drastickému zjednodušení struktury krajiny. Místo menších ploch polí, remízků, luk máme jednolité ohromné lány, které bývají obhospodařovány těžkou technikou, která hubí podmínky pro život hmyzu i dalších živočichů. V krajině také chybí plynulé přechody mezi biotopy. Současná krajina má proto charakter ostrovů obklopených pro život citlivějších druhů hmyzu nevhodným prostředím. Zánik cenných plošek pokračuje i v současnosti úmyslně (zalesňování) i samovolně (zarůstání). Pro zamezení úbytku hmyzu z naší krajiny by proto bylo potřeba změnit její strukturu a způsob péče o ni (především v zemědělství). 

Na P. Marhoula dále navázal s prezentací Václav Zámečník, kterého následně doplnil Zdeněk Vermouzek. Na začátek představil vývoj početnosti druhů ptáků za posledních 35 let, který má čím dál tím víc klesající tendence. Úbytek ptactva je znatelný nejen na druhové početnosti, ale i na samotných populacích, jako např. u čejky chocholaté, jejíž populace od roku 1982 klesla na 1/5. 

Stejně jako u hmyzu má na ptactvo významný vliv způsob obhospodařování krajiny v ČR, zejména v zemědělství. Ohromné lány polí, narovnávání toků, užívání těžké techniky a postřiků (způsobující degradaci půdy) zapříčiňují, že jsou některé lokality nehostinné pro živočichy. 

Po prezentacích následovala živá diskuze, otázky cílily především na možné způsoby, jak úbytku hmyzu a ptáků z české krajině předcházet, a jaká opatření je možné podniknout. Došlo i na dotazy ohledně stavu počtu hmyzu a ptáků v jiných zemích Evropské unie, a tamní příčiny jejich úbytku. Z diskuze brzy vyplynulo, že náprava situace není snadná ani k pravděpodobně nedojde v blízkém časovém horizontu. Proti totiž stojí zájmy zemědělců a nastavení české legislativy. Je proto potřeba, aby se o stav krajiny v ČR začala více zajímat i veřejnost, a vyvíjela na zákonodárce a zainteresované subjekty tlak „zespoda“.

Odkazy na související články:

 

2149287_643712_Praha_logoAkce  proběhla v rámci projektu Smart café II, podpořeného  grantem od Hlavního města Prahy.