Ve středu 21. března se uskutečnilo Smart café na téma „Potřebujeme glyfosát ve městech a na poli? “. Pozvání přijali dva významní odborníci, a to a to prof. Jakub Hruška a Ing. Tomáš Trnka.
Téma svou prezentací otevřel prof. Hruška. Účastníkům představil, co to je glyfosát, a jaké jsou důsledky jeho používání na životní prostředí a zdraví lidí.
Totální herbicid glyfosát je účinná látka velmi používaného přípravku Roundup, ale i mnoha dalších herbicidů. Roundup samotný patří k nejprodávanějším a nejuniverzálněji používaným přípravkům. K hubení plevele se hojně využívá především v zemědělství. Nicméně se ale také aplikuje v soukromých zahradách a veřejných prostorech, jako jsou parky, dětská hřiště, okolí železnic ad. Je přitom vysoce podezřelý z rakovinotvorných účinků. Jeho používání v zemědělství má velmi devastující vliv na polní volně žijící živočichy a vůbec biodiverzitu zemědělské krajiny. Glyfosát totiž kromě přímé toxicity vyhubí několikrát ročně veškerou vegetaci na polích a vezme tak živočichům potravu i úkryt.
Jak již bylo zmíněno, kromě zemědělství se hojně užívá i v péči o městskou zeleň a prostranství. V současnosti je k likvidaci plevelů na veřejných prostranstvích schváleno přibližně 40 chemických prostředků, glyfosát je přitom účinnou látkou u všech. I přes zmíněná rizika je používání glyfosátů velice časté. Důvodem je to, že jeho používání je velice snadné, účinné a cenově dostupné, což je pro soukromníky, stát i města velice výhodné. Ke glyfosátu nicméně existují dostupné alternativy. Zejména na veřejných prostranstvích mohou být úspěšně použity různé metody, ať už mechanické (ruční pletí, strunová sekačka, křovinořez, rotační kartáče a brány) nebo termické (plamen, horký vzduch, infračervené záření, horká voda, pára nebo pěna).
O alternativních metodách k používání chemických herbicidů navázal na prof. Hrušku Tomáš Trnka, pracovník Veřejné zeleně města Brna. V Brně byla vyloučena aplikace glyfosátů na veřejných prostranstvích a místo nich je využíváno moderních i tradičních metod péče o parky, květinové záhony a stromořadí. T. Trnka postupně představil všechny alternativní metody k chemickým herbicidům a jejich výhody i nevýhody. Přímo v Brně pro odstranění plevelů nejčastěji používají přístroj s horkou vodou, mechanické metody a mulčování.
Brno je nicméně v České republice pouze jedním z mála průkopníků, kde od chemických herbicidů ve veřejném prostoru upouštějí. V dalších městech, ale i v zemědělství se bude nebezpečný glyfosát používat nadále, pokud nebude přímo zakázán. Komplikací v zákazu celoplošného užívání glyfosátu je také rozporuplná debata ohledně jeho škodlivých účinků na životní prostředí a živočichy. Existují totiž studie, které toxicitu a rakovinotvorné účinky glyfosátu neprokázaly (tyto studie, však byly zadány firmami, které herbicidy s glyfosátem vyrábějí). Průlomem v debatě byl ale rok 2015, kdy Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) označila glyfosát za pravděpodobně karcinogenní. Nicméně díky rozporuplným výsledkům studií a ne-jednoznačnému vyjádření agentury vypadá glyfosát jako relativně bezpečná, levná a snadná varianta pro hubení plevele, a jeho celoplošný zákaz je o to komplikovanější.
Nicméně i přesto by měl v užívání herbicidů na bázi glyfosátu platit princip „předběžné opatrnosti“, a místo něj být používány environmentálně šetrné alternativy.
Odkazy na související články:
Akce proběhla v rámci projektu Smart café II, podpořeného grantem od Hlavního města Prahy.