Jak se dostat bezpečně a zdravě do školy i do práce? Jaké se šíří mýty o pěší a cyklistické dopravě v Praze? A jak udělat z Prahy město krátkých vzdáleností i dlouhých příjemných procházek za každého počasí?
Na tyto a další otázky odpovídaly v rámci debatního večera pořádaného Zeleným kruhem za podpory hlavního města Prahy Petra Syrová, předsedkyně spolku Pěšky městem a Zuzana Poláková ze spolku AutoMat.
Jako první si vzala slovo Petra Syrová, aby v úvodu obhájila jednu z nejopomíjenějších a zároveň nejpřirozenějších forem dopravy – chůzi. Ideální pěší cesta městem podle jejích slov trvá v rozmezí mezi 15 a 30 minutami. Je atraktivní, bezpečná, pohodlná a praktická. Protože je chůze bezemisní, bezpečná, zdraví prospěšná a není hlučná přináší mnoho výhod jednotlivci i městu. Ve městech, ve kterých je častěji využívaným dopravním prostředkem chůze než automobil, kvete komunitní život. Jsou živější, lidé v nich žijí pomaleji, hojněji využívají služby a více nakupují v místních obchodech.
Města zasvěcená automobilové dopravě jsou naopak uspěchaná. Hrozí v nich častější střet chodce s autem a ovzduší je znečištěné nejen emisemi CO2, ale také prachovými částicemi, které s sebou jeho obyvatelům přinášejí zdravotní problémy. Kromě toho jsou auta pro města finančně i prostorově náročná.
Nutnou podmínkou transformace města tak, aby ideálně vyhovovalo potřebám aktivní dopravy je podle Syrové postupné přepracování městské struktury tak, aby měli lidé přístup k jeho základním sociálním funkcím (např. škole, práci, obchodu nebo službám) maximálně čtvrt hodiny chůze nebo jízdy na kole od místa svého bydliště. Autorem tohoto konceptu nazývaného patnáctiminutové město je profesor pařížské Sorbonny Carlos Moreno a jeho koncept byl v roce 2020 implementován do plánu města Paříže. Podobné koncepce jsou v současnosti zaváděné v různých podobách po celém světě. Takový zásah do městské infrastruktury však od osob s rozhodovací pravomocí vyžaduje dostatek vnitřní síly a vize.
Dále Petra Syrová představila hlavní projekty spolku Pěšky městem. Zaměřeny jsou z velké části na bezpečnost dětí během cesty do školy. Předpokladem je, že pokud se rodiče nebudou bát pouštět děti do škol samotné, nebudou je vozit auty. Projekt Bezpečné cesty do školy je například postaven na dotazníkovém šetření rodičů i dětí, pomocí něhož jsou mapována potenciálně nebezpečná místa na cestě do školy. Na základě výsledků těchto dotazníků je vedena diskuse o konkrétních možnostech úpravy těchto nebezpečných úseků, které jsou v ideálním případě následně realizovány. Úspěšná osvětová kampaň Pěšky do školy zase vychází z toho, že se rodiče často bojí pouštět děti do školy samotné, protože se před školní budovou kumuluje hodně aut, a proto své děti vozí také do školy autem, čímž se postupně vytváří začarovaný kruh. Vedle osvětové kampaně řeší spolek tuto problematiku také skrze změnu dopravního značení před školami v ranních a odpoledních hodinách, což pomáhá zklidnit dopravu před školou v době, kdy děti do školy přicházejí a kdy ji opouštějí.
V druhé části diskusního večera se ujala slova Zuzana Poláková ze spolku AutoMat, aby představila krásy, ale také možné nástrahy cyklodopravy ve městě. Zřejmě největší výhodou cestování na kole ve městě je podle Polákové jejich relativně malá prostorová náročnost. Zatímco jedním pruhem může za hodinu projet v autě jen 1300 motoristů, na kole projede za stejný čas tímtéž pruhem celkem 7500 cyklistů. Obsazenost aut je přitom průměrně 1,3 člověka na auto. Cestování na kole je naproti tomu navíc zdraví prospěšné, často rychlejší, dobrodružnější a pomáhá člověku prožívat čas intenzivněji.
Okolo této formy individuální dopravy panuje ve společnosti mnoho mýtů a ve svých projevech je často omílají také politici. Často slýcháme, že naše podnebí cyklistice příliš nepřeje, že jsou naše města příliš kopcovitá nebo cestování na kole příliš zdlouhavé. Zuzana Poláková však v rámci prezentace ukázala, že jde ve většině případů skutečně jen o mýty, jejichž dlouhý seznam včetně jejich osvětlení skrze fakta je k nalezení na stránce www.cyclingfallacies.com/cs. Z přednesu Zuzany Polákové tak vyplývá, že nezbývá mnoho důvodů, proč na svých cestách kolo nevyužívat. Dokonce již není třeba ani kolo vlastnit. Stačí využít služeb některé z bikesharingových společností jako je Nextbike nebo Rekolo. Obě společnosti dokonce nabízí zvýhodnění v rámci předplacené karty pražské integrované dopravy (Lítačky).
Co mýtem podle Polákové není je fakt, že v zimním období může být cesta na kole někdy nebezpečná. Zasněžená nebo zledovatělá cyklostezka může člověku cestu do práce nebo do školy velmi znepříjemnit. Je tomu tak zejména protože cyklostezkám není z hlediska údržby zdaleka věnována taková pozornost jako údržbě silnic. Podle Polákové by se měl problém vyřešit postupem času sám s postupným nárůstem zájmu o cyklodopravu. Platí totiž, že čím více lidí bude mít zájem o využívání průjezdných cest, tím lépe a pravidelněji se bude pečovat o jejich stav. Než tato doba nastane nabízí Poláková zájemcům návod jak na jízdu zimním městem, který je dostupný z partnerského webu www.mestemnakole.cz.
Proto aby se zlepšily podmínky pro cyklodopravu ve městech vyvíjí spolek Automat nejrůznější aktivity. V rámci osvěty například spolek komunikuje s dětmi o dopadech různých forem dopravy na kvalitu života. Slavnosti s názvem Zažít město jinak, které spolek pořádá, mají zase ukázat obyvatelům měst, jak by mohla naše města ožít, kdyby nebyla tak silně orientována na automobilovou dopravu. Celostátní výzva Do práce na kole pak pomáhá městskou cyklistiku popularizovat. Kromě toho se tým Automat věnuje celkovému zlepšování podmínek aktivních forem dopravy na úrovni rozhodování místního významu.
Pokud se o daných tématech chcete dozvědět více, navštivte stránky www.Auto-mat.cz, www.Mestemnakole.cz. nebo sledujte záznamy z přednášek v rámci proběhlé konference Pěšky městem, na stránce www.peskymestem.cz v sekci Ozvěny konference.
Článek shrnuje poznatky z prezentací a diskuze, která proběhla v rámci Smart café „Jak zkrátit a zpříjemnit naše cesty městem“ s Petrou Syrovou a Zuzanou Polákovou. Diskuzní večer pořádal Zelený kruh za podpory hlavního města Prahy.