Káva je pro mnohé neodmyslitelným ranním rituálem, odpolední vzpruhou, ale i příležitostí setkávat se s přáteli. Má jedinečnou chuť a leckterý milovník kávy považuje její přípravu za umění. Jen málokdo však tuší, jak barvitý příběh se za šálkem kávy skrývá. Právě proto uspořádaly asociace ekologických organizací Zelený kruh a organizace Na mysli online promítání filmu “Stíny nad kávou” následované besedou s odborníky.
Od 60. let 20. století využívá většina kávových plantáží systém monokulturního zemědělství, na jehož základě pěstují farmáři kávovník jako jediný typ plodiny. Na monokulturních plantážích jsou kávovníky i půda vystaveny UV záření, vysokým teplotám a silnému dešti, a protože takové plantáže vyžadují mnoho prostoru, musí být kvůli tomuto způsobu pěstování odstraněny rozsáhlé původní porosty, což však vede k úbytku na druhové rozmanitosti i zvýšenému výskytu škůdců. Aby si farmáři udrželi konzistentní zisky, musí nadměrné vyčerpávání půdy, její erozi a přemnožení škůdců vyvažovat zvýšeným používáním pesticidů a syntetických hnojiv. Nezřídka v rámci masové produkce kávy dochází k vykořisťování samotných farmářů a dalších pracovníků. Tento způsob pěstování kávy se vyvinul v reakci na prudký nárůst poptávky po kávě, která přinesla potřebu zrychlit a zefektivnit způsob pěstování, který by poptávku masy spotřebitelů dokázal uspokojit.
Se systémem monokulturního zemědělství silně kontrastuje původní způsob pěstování kávy v hustém a bohatém ekosystému různých rostlinných druhů deštného pralesa. O tom, že lze pěstovat kávu tímto udržitelným způsobem i v dnešních podmínkách vypráví inspirativní dokument z roku 2020 Stíny nad kávou. Kávovníky na farmách prezentovaných v dokumentu rostou v lesních a zalesněných farmách v zastínění vzrostlých stromů. Okolní stromy vytváří nad kávovníky mikroklima, díky kterému se jim z půdy dostává dostatek potřebné vláhy, prosperující ekosystém dokáže rostliny ochránit před škůdci a zároveň jim zajišťuje přirozené hnojení. Navíc ve stínu dozrávají plody kávovníku, tzv. třešně, pomaleji, což výsledné ve kávě dodává na chuti a kvalitě.
Pro samotný způsob pěstování kávy ve stínu neexistuje žádná samostatná oficiální certifikace. Jednou z nejbližších, která byla v dokumentu vyzdvihnuta, je certifikace Bird Friendly.[i] Systém certifikace vyžaduje od farem dodržování určitých zásad jako je například alespoň 40% zastínění kávovníků, vertikální strukturovanost lesa nebo různorodá skladba porostů. Tím má být zajištěno udržení lesů jakožto stanovišť nejen pro ptáky, ale i další volně žijící živočichy.
Promítaný film následně svými poznatky a názory doplnili hosté besedy – Stanislav Komínek z organizace Fairtrade ČS a Martin Jestřábek ze spolku NaZemi. Besedou diváky provedla ředitelka organizace Na Mysli Viktorie Tenzerová.
Oba dva hosté se shodli na tom, že dokument neposkytuje ucelený pohled na problematiku pěstování kávy. Zejména pak, že nepostihuje dva hlavní problémy, které musí pěstitelé kávy v dnešní době řešit. Těmi jsou podle Stanislava Komínka nízká výkupní cena kávy a klimatická změna. Dokument a potažmo také certifikace Bird Friendly podle něj nedostatečně reflektuje sociální aspekty pěstitelství – pracovní podmínky na farmách a jeho dopady na místní komunity. Do protikladu postavil systém certifikace Fairtrade, který stanovuje minimální výkupní cenu pro pěstitele a poskytuje farmářům tzv. fairtradový příplatek, který získávají jak jednotliví pěstitelé seskupující se do družstev, tak i samotná družstva. O využití těchto prostředků družstva následně sama demokraticky rozhodují na pravidelných členských schůzích. Příplatkem může být podpořeno například vzdělávací zařízení v daném místě.
V kontextu nárůstu spotřeby kávy se na trhu začalo objevovat velké množství různých druhů certifikací. Aby se v nich dokázal běžný spotřebitel zorientovat, nabízí Stanislav Komínek jejich stručný přehled. Nejlepší variantou pro běžnou produkci kávy je podle něj značka Fairtrade, která klade důraz na sociální aspekty produkce, ale reflektuje také její ekologické dopady. Bird Friendly coffee je v České republice spíše okrajovou certifikací. Takto certifikovaná káva je k nalezení například v české pražírně BirdSong Coffee. Za přínosnou považuje Stanislav Komínek také certifikaci bio. Na druhé straně certifikace Rainforest Alliance nebo UTZ v sobě skrývají jen nízké standardy s minimálními sociálními dopady na pěstitele. Značka Direct Trade může být zase pro svou náročnou prokazatelnost snadno zneužitelná.
Martin Jestřábek naproti tomu vnímá problematiku masové produkce tropických plodin jako hlubší problém. Samotná potřeba certifikací je pro něj ztělesněním krize důvěry ve vztahu mezi spotřebitelem a producentem. Diváky vyzval k tomu, aby na sociální a environmentální problémy nahlíželi z pohledu historie. Správnou otázkou podle něj není “jak se orientovat na trhu kávy“, nýbrž “odkud se vzalo současné nastavení, že lidé na různých místech planety pracují za podmínek, které by pro nás nebyly akceptovatelné” nebo “jak se stalo, že se ekonomika rozvíjejících se zemí nastavila tak, že to, co se v rámci ní vyprodukuje a vytěží, je určeno ke spotřebě v rozvinutých zemích.”
Podle Martina Jestřábka je na konzumentovi aby rozhodl, zda akceptuje staré vzorce, a spokojí se s mírnou změnou chodu věcí, anebo zda stojí o hlubší změnu systému. Nakonec Jestřábek upozorňuje, že káva by v žádném případě neměla být vnímána jako samozřejmost, ale spíše jako luxusní zboží putující k nám z velké dálky.
Kam si tedy zajít na zodpovědnou kávu? Stanislav Komínek doporučuje například obchod s potravinami řetězce Marks & Spencer prodávající výhradně kávu certifikovanou značkou Fairtrade. Fairtradovou kávu nabízí ale například také řetězce Kaufland a LIDL. Sednout si na šálek fairtradové kávy si můžete i v kavárnách Tchibo. Vyzkoušet si také můžete kávu z pražíren mamacoffee nebo Fair & Bio.
[i] Název certifikace vychází z pozorování chování a pohybu stěhovavých ptáků, kterých se v posledních desetiletích vrací z jižních zimovišť vlivem úbytku přirozených stanovišť každým rokem méně.
Článek shrnuje poznatky z promítání a diskuze, která proběhla v rámci projekce filmu „Stíny nad kávou“. Online promítání uspořádal Zelený kruh ve spolupráci s organizací Na mysli za podpory hlavního města Prahy. Film Stíny nad kávou je promítán v rámci nabídky z festivalu Země na talíři, který je součástí projektu Hra o klima. Projekt Hra o klima je spolufinancován z Evropské unie a České rozvojové agentury.