Společné stanovisko Zeleného kruhu k Víceletému finančnímu rámci EU28+

V kontextu geopolitických změn a rostoucích protekcionistických tendencí některých světových velmocí, je nutné, aby Evropa posílila svou soběstačnost a odolnost. Po ukončení Plánu na podporu oživení Evropy (Next Generation EU) a před zahájením nového Víceletého finančního rámce (VFR) od roku 2028 se očekává výrazný pokles celkových finančních zdrojů na úrovni unijního rozpočtu a nárůst nových priorit EU pro financování – bezpečnost a konkurenceschopnost. Tento trend může zpomalit investice do udržitelného rozvoje, ohrozit dosažení klimatických cílů a oslabit konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Proto je nezbytné, aby byly veřejné prostředky investovány v souladu s principem „významně nepoškozovat“ (DNSH) tak, aby nedocházelo k podpoře environmentálně škodlivých projektů. Bez adekvátní rozpočtové kapacity a efektivního využití fondů hrozí zpomalení či dokonce ztráta tempa při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a oslabení evropského inovačního potenciálu.

Toto stanovisko předkládá klíčové požadavky a doporučení, která považujeme za nezbytná pro udržitelné a spravedlivé nastavení příštího VFR:

1. Cílená alokace finančních prostředků

Požadavky

  • Kohezní politika založená na konkrétních výsledcích:
    Současná úroveň rozpočtu (přibližně 1 % HDP EU) nepostačuje pro investice do zelené transformace, jež jsou odhadovány na 750–800 miliard eur ročně. Je nezbytné mobilizovat minimálně 1 bilion eur, které budou cíleně investovány do zelené transformace na úrovni EU, a zároveň zvýšit celkový rozpočet na 2 biliony eur, přičemž 50 % prostředků by mělo být určeno na klimatické a biodiverzitní investice, což by mohlo vést ke snížení emisí CO₂ o 25 % do roku 2030

  • Soulad financí s principy DNSH:
    Finanční prostředky z evropských fondů musí být v souladu s navýšenými klimatickými cíli a podporovat environmentálně udržitelné řešení.

Doporučení

  • Hledání nových vlastních zdrojů:
    Zintenzivnit využívání emisního systému EU a uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a rozšířit prostor pro investice do čistých technologií a zvýšení energetické účinnosti. Maximálně využít potenciál zdanění velkých znečišťovatelů – například zvýšením daní ze zisků fosilních odvětví jen pět velkých ropných a plynárenských společností dosáhlo zisky v letech 2022 a 2023, které přesáhly 281 miliard dolarů, nebo implementací nových daní na neočekávané zisky, zejména v obranném průmyslu, a na fosilní paliva (např. benzín, nafta, letecké palivo) a na letenky pro vnitřní a regionální lety v rámci EU, což by mohlo vést ke snížení emisí až o 21 % a generovat dodatečné příjmy ve výši 63,6 miliard eur ročně. Tato opatření by posílila fiskální kapacity EU a urychlila přechod na udržitelné technologie, což by přispělo k výraznému snížení emisí a podpoře environmentální transformace – příkladem dobré praxe je zavedení „plastové daně“ (EU Plastic Levy) jako nového zdroje příjmů již v roce 2021.
  • Investice do jaderné energetiky:
    Realizovat s maximální obezřetností, přičemž výzkum a vývoj by měl být řízen skrze program Euratom. Program Euratom podporuje dodržování přísných bezpečnostních a environmentálních kritérií, technologické inovace a efektivní správu radioaktivního odpadu.
  • Synergie mezi soukromým sektorem a státní podporou:
    Vzhledem k tomu, že 80 % investic pochází ze soukromého sektoru, je nutné, aby veřejné prostředky, státní rozpočty a privátní kapitál vzájemně doplňovaly a překlenuvaly investiční propast potřebnou pro úspěšnou zelenou transformaci.

2. Soulad klimatických a sociálních opatření

Požadavky

  • Důslednější prosazování principu partnerství:
    Je třeba, aby partnerství s občanským sektorem (NNO) bylo implementováno smysluplně a s důrazem na transparentní vykazování výsledků.
  • Transparentnost a nezávislé monitorování:
    Zavedení mechanismů pro pravidelné a nezávislé sledování projektů je klíčové pro důvěryhodné vyhodnocování klimatických opatření.
  • Horizontální integrace klimatických opatření:
    Opatření ke snižování emisí skleníkových plynů a adaptaci na změnu klimatu musí být systematicky začleněna do všech relevantních investic a projektů. Systém sledování klimatických indikátorů by měl přesně odrážet reálné snížení emisí CO₂, což umožní efektivní vyhodnocení jejich přínosu pro kvalitu ovzduší a celkovou udržitelnost.

Doporučení

  • Využití fondů EU jako nástroje sociálně spravedlivé transformace:
    Poskytnout přímé výhody nízkopříjmovým skupinám, například prostřednictvím renovace nájemního bydlení.
  • Financování rekvalifikačních a vzdělávacích programů:
    Podpořit přesun pracovníků do nízkoemisních sektorů a tím zajistit jejich udržitelnost.
  • Podpora tvorby zelených pracovních míst:
    Podpořit projekty, která propojují ochranu životního prostředí s ekonomickou stabilitou.
  • Podpora vzdělávání o udržitelnosti a klimatu:
    Investovat do celoživotního vzdělávání, které kombinuje formální a neformální vzdělávací aktivity, a rozvíjet profesní i občanské dovednosti potřebné pro řešení klimatické krize.

 

3. Nulová podpora financování fosilních projektů

Požadavky

  • Zákaz financování fosilních paliv z fondů a rozpočtových nástrojů EU.
  • Zavedení „černé listiny“ opatření:
    Tato opatření mají vyloučit financování investic do fosilních paliv, provozních nákladů znečišťovatelů a emisně náročné letecké dopravy (s výjimkou nízkoemisního výzkumu).
  • Investice v souladu s principy DNSH a „znečišťovatel platí“:
    Všechny investice musí být navrženy tak, aby nevedly k environmentálním škodám a aby znečišťovatelé nesli odpovídající náklady za své emise.

Doporučení

  • Přesměrování dotací:
    Financování z fosilních zdrojů by mělo být přesměrováno do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a udržitelné infrastruktury.
  • Podpora energetických komunit:
    Podpořit vznik a rozvoj komunit, které efektivně sdílejí obnovitelnou energii.
  • Implementace ex-ante filtrů investic:
    Zavedení filtrů umožní včasnou eliminaci projektů s negativním dopadem na životní prostředí. Investice do fosilních projektů mohou vést k tvorbě uhlíkového zámku (carbon lock in), kdy se ekonomika dlouhodobě uzamkne na vysokoemisních technologiích, což brání přechodu na čisté technologie, nízkouhlíkové hospodářství a ohrožuje dosažení klimatických cílů.

Závěr

Evropské fondy představují klíčový nástroj pro dosažení klimatické neutrality, sociální spravedlnosti a regionálního rozvoje. Česká republika musí zajistit, aby její finanční strategie odpovídala evropským závazkům v oblasti klimatu a sociálních opatření a zároveň jednoznačně odmítala investice do fosilních projektů. Bez navýšení vlastních zdrojů rozpočtu a důsledného uplatnění principu DNSH hrozí zpomalení či dokonce ztráta tempa při dosahování strategických cílů v oblasti klimatické neutrality, udržitelného rozvoje a sociální spravedlnosti na evropské i globální úrovni.

Seznam relevantních zdrojů

Dokument ke stažení v pdf (273 kB).