Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a Zeleného kruhu
Hodnocení od ekologických organizací
Experti a expertky Hnutí DUHA a Zeleného kruhu vyhodnotili body k životnímu prostředí, péči o půdu, zemědělství, ochraně klimatu a modernizaci energetiky ve zveřejněné koaliční smlouvě vznikající vlády. A porovnali závazky se sliby, které strany daly voličům před volbami.
Celkově se stranám podařilo dostat kvalitní předvolební program alespoň jedné z koalic do koaliční smlouvy jen ve čtyřech případech (zdravé lesy, chráněná území a druhy, zadržování vody v krajině a obnovitelné zdroje energie). V šesti případech je koaliční smlouva slabší, než program Pirátů a STAN – jedná se o odpady, jadernou energetiku, dopravu, těžbu surovin, účast občanů při posuzování stavebních záměrů a klimatickou politiku jako celek. Ve čtyřech příkladech pak koaliční smlouva nezahrnuje předvolební sliby ani jedné z koalic – ovzduší, půda a zemědělství odklon od uhlí, úspory energií. Ekologické organizace proto vyzývají vznikající vládu k zpřesnění ve finálním programovém prohlášení.
Ze 14 hodnocených oblastí má koalice zatím celkem tři, kde předkládá konkrétní komplexní pozitivní plán – jedná se o ozdravení českých lesů, chráněná území a druhy a zadržování vody v krajině.
Ve třech dalších oblastech (odpady, zemědělství a obnovitelné zdroje) má koalice konkrétní pozitivní závazky, ale chybí komplexní strategie a důležité detaily k řešením. V případě zemědělství jde o zklamání, neboť jde o výrazné oslabení komplexnějšího a konkrétnějšího programu Pirátů a STAN a částečné oslabení programu SPOLU.
Ve čtyřech oblastech (konec uhlí, doprava, těžba surovin a celková klimatická politika) zůstává koalice na úrovni obecných deklarací bez důležitých řešení. V případě odklonu od uhlí to ostře kontrastuje jak s programem Pirátů a STAN (který sliboval stanovení konkrétního termínu na rok 2033), tak s předvolebními prohlášeními lídrů a dalších politiků KDU-ČSL, TOP 09 i Pirátů i ODS, že chtějí konec uhlí v roce 2030.
Ve třech případech koaliční smlouva neříká k důležitým otázkám ochrany životního prostředí téměř nic nebo jen zcela vágní formulace. Jedná se o znečištění ovzduší, úspory energií a účast občanů při povolování stavebních záměrů.
V jednom případě (jaderná energetika) hodnotíme závazek z koaliční smlouvy jako vyloženě negativní, když bez dalších podmínek podporuje výstavbu jaderného bloku v Dukovanech. Přitom Piráti a STAN slibovali, že na základě zevrubné analýzy zváží ekonomickou a bezpečnostní výhodnost rozvoje jaderných elektráren.
Vybrané oblasti hodnocení
- Zdravé lesy: Koaliční smlouva – stejně jako programy SPOLU a PirSTAN – uvádí konkrétní řešení pro ozdravení lesů, zejména přirozenou obnovu lesů v přírodě blízké skladbě a změnu hlavního zaměření státních lesů z produkce dřeva na ochranu půdy a rekreaci.
- Půda a zemědělství: Ambiciózní předvolební plány pro půdu a zemědělství se do koaliční smlouvy propsaly jen částečně. Utrpěl zejména program PirSTAN, z kterého vypadlo mnoho důležitých prvků, jako je rozvoj ekologického zemědělství na orné půdě (v tuto chvíli máme většinu ekologického zemědělství na loukách a pastvinách, efekt snižování environmentální zátěže je tak omezený), revize dotací ze Společné zemědělské politiky a jejich podmínek pro zajištění krajiny adaptované na klimatickou změnu a chránící biodiverzitu, ochrana vodních toků před erozí nebo podpora výzkumu a poradenství v ekologickém zemědělství. Koaliční smlouva také vypouští explicitní závazek k snížení (nad)užívání pesticidů, který programy obou koalic obsahovaly. Výraznou změnu pro největší podniky může znamenat závazek k zavedení zastropování.
- Odklon od uhlí: Koaliční smlouva nenavrhuje stanovení konkrétního roku konce uhlí, pouze říká, že “Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí dříve než v roce 2038.” To se příliš neliší od závěrů vlády Andreje Babiše, která také neschválila doporučení Uhelné komise na spalování uhlí až do roku 2038 a vyžádala si rychlejší scénáře. Přitom Piráti a Starostové slibovali ve svém programu před volbami, že stanoví rok 2033 [1], KDU-ČSL [2] a TOP 09 [3] dokonce rok 2030. ODS tento postoj koaličních partnerů nikdy veřejně nerozporovala a vyjádřil se k tomu pouze poslanec ODS Petr Bendl, který rok 2030 potvrdil [4]. V anketě ekologických organizací podpořili rok 2030 i Piráti [5].
- Obnovitelné zdroje energie: Koaliční smlouva také deklaruje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití jejich potenciálu, což je nutná podmínka pro úspěšnou transformaci energetiky. Aby k tomu však došlo, musí vláda říct, jaké výroby čistých zdrojů chce dosáhnout, efektivně využít desítky miliard z EU fondů a spustit i provozní podporu pro větrné a solární elektrárny (kterou v programu slibovala koalice SPOLU, ale v programu vlády se zatím neobjevila). Ale je nutné splnit také předvolební sliby v oblasti odstranění bariér pro sdílení obnovitelné elektřiny v rámci komunit a obcí a zapojení občanů i samospráv do energetiky. Jen tak lze pro potřebné a pozitivní změny získat veřejnost.
Více informací:
Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady Hnutí DUHA, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, e-mail: daniel.vondrous@zelenykruh.cz
Zdroje:
[1] V programu uvádí: “Budeme prosazovat odklon od uhlí v roce 2033 vzhledem k exportnímu přebytku a vývoji hospodářství.”
[2] Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve speciálu Událostí a komentářů “Zelená země” 2. června 2021: “Můžeme tady x.krát říkat jestli 2038 nebo 30, to není to nejzásadnější, nicméně když chcete datum, my ho v našem programu SPOLU máme a říkáme, že bychom to chtěli zvládnout k roku 2030.” https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/221411033260603-zelena-zeme/ (1:08:20)
Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě DVTV 24. září 2021: „Jako koalice SPOLU bychom chtěli udělat maximum pro to, abychom od uhlí mohli odcházet kolem roku 2030. A odklon od uhlí a chybějící zdroje lze nahradit zdroji obnovitelnými jako je fotovoltaika. I nadále pak musíme spoléhat na jádro,“ vysvětlil Jurečka s tím, že klíčový nadále zůstane i plyn.” https://www.kdu.cz/aktualne/z-medii/marian-jurecka-(kdu-csl)-koalice-spolu-udela-maxim
[3] Markéta Pekarová Adamová na Facebooku 15. června 2021: Je 21. století – čas skoncovat s dobou uhelnou! Ochrana životního prostředí je jeden z nejsilnějších závazků, které vůči příštím generacím máme a jeden ze základních pilířů našeho programu. Chceme, aby se nám v Česku dobře žilo a dobře dýchalo. Proto je naším cílem do roku 2030 prosadit ukončení těžby uhlí! (doprovodný obrázek uvádí heslo “SPOLU za konec doby uhelné” a loga KDU-ČSL, ODS a TOP 09): https://www.facebook.com/marketa.pekarova.adamova.top09/photos/a.517867848296800/4130718580345024/
[4] Petr Bendl (ODS) ve speciálu Události a komentáře “Zelená země” 2. června 2021: “Marian Jurečka už to tady řekl. 2030. Za předpokladů, které tady uvedl. Já bych to jenom opakoval” https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/221411033260603-zelena-zeme/ (1:14:03)
[5] V anketě ekologických organizací Piráti podpořili konec uhlí 2030, STAN 2033 (Otázka byla: „Podpoříte postupný odklon české energetiky od spalování uhlí s ukončením v roce 2030 a přijetí legislativy, která to zajistí?“ https://volby.hnutiduha.cz/sites/default/files/HD_ZK_Hodnoceni_predvolebnich_programu_2021.pdf
Informace pro média
Připomínkování legislativy se Zelený kruh věnuje v rámci projektu Měníme klima v legislativě. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Cílem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
