Tiskové zprávy

Analýza: Uhelná komise nesplnila úkoly od vlády a nový emisní cíl EU navíc zbořil předpoklady, se kterými pracovala

Uhelná komise nesplnila ani jeden ze 6 úkolů, které dostala od vlády ČR a které má vytčené ve svém statutu. Navíc po schválení nového evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů – ke kterému došlo minulý pátek, tedy týden po schválení usnesení komise – přestaly platit základní předpoklady, s nimiž pracovalo modelování scénářů útlumu uhlí od společnosti ČEPS. Ukazuje to analýza usnesení Uhelné komise, kterou zpracovaly ekologické organizace a zaslaly ji členům a členkám vlády. Součástí analýzy je i zveřejnění dokumentů, s nimiž komise pracovala a zápisů z pracovních skupin.

Ekologické organizace odcházejí z Uhelné komise. Odmítají se nadále podílet na nezodpovědném plánu na pozdní konec uhlí

Ekologické organizace Greenpeace a Zelený kruh vystupují z Uhelné komise. Právě se na tom shodli představitelé a představitelky Greenpeace, asociace ekologických organizací Zelený kruh a Hnutí DUHA (jehož expert asociaci v Uhelné komisi zastupuje) a svoje rozhodnutí už oznámili předsedům komise – ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi a ministru životního prostředí Richardu Brabcovi.

Dosavadní průběh příprav zemědělských dotací nebyl transparentní, shodují se ekologické i zemědělské organizace

Ekologické organizace se ohrazují proti reakci Ministerstva zemědělství, které v reakci na jejich tiskovou zprávu a otevřený dopis k nedostatečnému procesu rozdělování dvou set miliard z evropských fondů obvinilo Hnutí DUHA z šíření dezinformací. Ministerstvo zcela opomíjí, že obdobné výhrady mají  i zemědělské organizace, což jen dokládá, že proces přípravy budoucí Společné zemědělské politiky nebyl dosud dostatečně transparentní.

Ministr zemědělství chce rozdat zemědělské dotace bez diskuse. Zemědělské i ekologické organizace se bouří proti neprůhlednému dělení evropských peněz

Dvě stě miliard korun na podporu dobré zemědělské praxe, které získá ČR z evropských fondů v následujících sedmi letech, chce ministr zemědělství Miroslav Toman rozdělit bez potřebné diskuse a za zavřenými dveřmi. Ekologické a zemědělské organizace kritizují ministra ve svých otevřených dopisech za netransparentní proces a vyzývají ho, aby nasměroval dotace do skutečně udržitelného zemědělství.

Rok před volbami: Vláda zatím nevyřešila většinu ekologických výzev, jako útlum uhlí či ochranu půdy

Ze 14 stěžejních ekologických výzev se vládě Andreje Babiše podařilo znatelněji postoupit v řešení jen ve třech z nich (péče o lesy. ochrana divočiny v národních parcích a opatření pro podporu třídění odpadů). Naopak ve třech dalších případech se situace zhoršila (příprava výstavby zbytečného a předraženého jaderného reaktoru, příprava destruktivního kanálu Dunaj-Odra-Labe a omezování ochrany životního prostředí i práv lidí při rozhodování o stavbách). V ostatních osmi případech (jako je ochrana půdy, útlum uhlí, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a další) vláda zatím nepokročila, či učinila opravdu jen velmi malé a dílčí kroky.

Chaotická příprava, chaotický obsah: legislativní zmetek projednají poslanecké výbory za zavřenými dveřmi

Návrh stavebního zákona, který předložila do Sněmovny vláda, prošel do druhého čtení. Zelený kruh považuje návrh za legislativní zmetek, který zhoršuje ochranu půdy a klimatu, omezuje vliv samospráv na plánování rozvoje obcí, vyvolá chaos a na dlouhou dobu zcela zastaví rozhodování o stavbách. Špatnou práci vlády už parlament opravit nestihne, bleskové předělávání komplikovaného a rozsáhlého komplexu zákonů může obsah zákona spíše zhoršit. Naopak za realistické považujeme zapracování těch změn, na nichž je široká shoda, do současného zákona.

Vládní návrh Plánu obnovy na rozdělení 182 miliard z EU je fiasko. Neziskové organizace a experti požadují jeho předložení k veřejné a odborné diskusi

Zatímco veřejnost se zabývá kanálem Dunaj-Odra-Labe, který se nejspíš nikdy nedočká realizace, hodlá vláda ve zrychleném řízení rozhodnout o rozdělení 182 miliard z evropského fondu obnovy, aniž by zveřejnila finální dokument Národního plánu obnovy [1] či alespoň do jeho přípravy zapojila odbornou veřejnost. Správné využití těchto prostředků přitom může rozhodnout o dalším směřování Česka na desítky let dopředu a má potenciál pomoci naší krajině postižené klimatickými změnami více, než všechny dosavadní proklamované kroky, které vláda zatím učinila.

Obce chtějí budovat modrozelenou infrastrukturu. Od investorů ale tato opatření nevyžadují

V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.

Zbyde ve městech místo pro stromy? Nový stavební zákon s nimi nepočítá

Sucho, neúnosná vedra nebo bleskové povodně trápí hlavně obyvatele ve městech a na vesnicích (1). Návrh nového stavebního zákona žádnou pomoc pro rychlejší a levnější adaptaci na změnu klimatu nenabízí. Spíše naopak. Nepodporuje rozšiřování zelených a zasakovacích ploch, neurychlí slibovanou revitalizaci opuštěných a zanedbaných brownfieldů a naopak má ulehčit výstavbu na zemědělské půdě. Pokud chceme mít ve městech méně tepelných ostrovů, více zeleně a dostatek vláhy, je nezbytné vládní návrh nového stavebního zákona přepracovat.