V úterý 3. listopadu 2020 proběhlo online neformální setkání odborníků Martina Kříže, ekopedagoga, a Jana Krajhanzla, sociálního a environmentálního psychologa, v rámci série Smart café na téma “Jak zvládnout nejen s dětmi doma současnou krizi a co si z ní odnést pro ochranu životního prostředí”. Jaké cenné rady a informace jsme si mohli z tohoto setkání odnést?
Současný stav je náročný nejen pro pedagogy a žáky, ale také pro rodiče. Zdrojů stresu je hned několik. Kromě všeobecného strachu ze zhoršující se epidemiologické situace nese rodič na bedrech tíhu rodičovského multitaskingu, v rámci něhož se snaží plnohodnotně plnit pracovní úkoly na home office zatímco se starají o domácnost a pomáhají dětem při distanční výuce.
Podle Jana Krajhanzla je přirozené mít v této době obavy, ale je důležité stres vyvažovat. Návštěvy přírody mají dle studie schopnost snižovat psychickou únavu a hladinu stresu. Držení denního režimu napomáhá člověku udržet si základní psychohygienu.
A jak nastavit distanční výuku, aby zmírnila tlak kladený jak na děti, tak učitele i rodiče?
- Je dobré využít toho, že si žák nyní může sám zorganizovat čas. Může tak trávit čas venku, dokud je slunce, a zasednout ke škole až odpoledne.
- Při výuce není vhodné postupovat podle klasických učebnic. Učebnice je totiž dobrým sluhou, ale špatným pánem a neměla by tak v učiteli vyvolávat pocit, že je třeba ji za rok celou probrat. Zvláště pak u malých dětí odborníci doporučují neprobírat nové učivo, ale procvičovat to staré, které žáci znají ještě ze školních lavic. Není přitom důvod obávat se toho, že by děti za těchto pár měsíců nenávratně zameškaly.
- Encyklopedické znalosti jsou u dětí vyžadovány, protože se dobře zkouší. Jejich držitelé však často nebývají vedeni k tomu umět s nimi pracovat. Ke zdokonalování badatelských dovedností žáků je vhodné do výuky zařazovat badatelské úlohy jako je pozorování domácího mazlíčka, klíčící fazole nebo dopravní průzkum za oknem.
- Při zadávání úkolů je třeba si uvědomit, že mají někteří žáci nařízenou karanténu, ale zároveň se nechovat, jakoby ven nemohl nikdo. Je proto vhodné, a to i s ohledem na odlišné zájmy žáků, nechat každého vybrat si z několika volitelných úkolů, v nichž se probírané učivo promítne. Úlohy lze spojit s domácími povinnostmi. Bude-li probírána například přímá úměrnost, může žák změřit, za jak dlouho vytře metr čtvereční podlahy a dopočítat, kolik času mu zabere vytřít ji celou.
- Pokud jde o zadávání úkolů, fantazii se meze nekladou. Doma má žák oproti školnímu prostředí k dispozici spoustu pomůcek a může tak při jejich plnění využít například kuchyň, dílnu nebo zahradu. Je možné také zadávat dlouhodobé výzkumy nebo spojovat předměty. A pokud by pedagogům inspirace přece jen docházela, najít ji mohou na webu www.ucimesevenku.cz.
- Uplatňování mezipředmětových vztahů jde nejlépe na prvním stupni základní školy, kdy má sám třídní učitel perfektní přehled o tom, co se probírá v jakém předmětu. Jeho výhody však přetrvávají i při aplikaci v dalších ročnících. Spojení více předmětů v jednom tématu zvyšuje znalosti žáků a podporuje jejich logické myšlení.
- Protože dětem v tomto období chybí zejména kontakt s vrstevníky, je potřeba podporovat jejich sociální interakce alespoň skrze zadávání prací na společných projektech ve dvojicích nebo menších skupinách.
- Role učitele by se měla v těchto dnech podobat spíše roli terapeuta, v jehož hodinách je přednější dbát o vnitřní pohodu dětí, zjišťovat, jak se děti mají, předávat tipy na dobré knížky a nabízet pomocnou ruku, pokud by měl někdo problém, spíše než zkoušet a známkovat. Zhodnotit, jak se s úkolem popral a jak by se oznámkoval může nakonec i žák sám.
- I rodič by měl z pohledu psychologa slevit na svých očekáváních ohledně výsledků dítěte. Pokud dítě za normálních okolností ve škole dobře prospívá, měl by s ním rodič umět vykomunikovat, že nevadí pokud se mu v tomto pololetí o něco zhorší známky. Tímto výchovným rozhodnutím dítěti zároveň ukáže, že jedničky nejsou vše, ale důležité je také pomoci sousedce nebo strávit čas s prarodiči.
- Tlaku kladeného na rodiče jakožto tlumočníky distanční výuky může ulevit kantor zadáváním speciálních úkolů, se kterými si rodič lépe poradí. Například pokud bude mít žák za úkol vypočítat podle receptu na jedno jídlo, kolik ingrediencí bude potřeba na oběd pro celou rodinu, rodiče mu s touto praktickou aplikací znalostí snáze a raději pomohou než s početnými slovními úlohami.
- Díky tomu, že má nyní rodič větší přehled o tom, jakou látku jeho syn či dcera zrovna probírá, může na ni v průběhu dne sám navázat. Možné je také spojovat povinnosti s psychohygienou a udělat si například o víkendu rodinný výlet za románskou architekturou.
Protože se maximum aktivit přesouvá do online světa, může se stát, že žák stráví celý den u počítače počínaje dopolední online výukou, pokračuje sledováním seriálů a konče celovečerním chatováním s kamarády. Podle Jana Krajhanzla tím však nadbytečně vyčerpáváme lidskou pozornost. Podle výzkumů v životě fungujeme zcela odlišně ve chvíli, kdy jsme unavení a odpočatí. Naši unavenou pozornost nestíhá ovládat prefrontální kůra mozková, a tak se derou na povrch evolučně starší neuroprocesy. Následkem je zhoršená soustředěnost i schopnost naslouchat druhým nebo vnímat sám sebe, oslabená schopnost učit se nové poznatky a tvořit si vlastní názor, ale také zvýšená tendence ke konfliktům. Vyčerpaná pozornost způsobuje, že odsouváme logické myšlení na druhou kolej a uvažujeme spíše v asociacích. Zároveň jsme tím více atrahováni obrazovkou.
Na druhé straně žák, který po distanční výuce vyrazí odpočinout si na hodinu ven do přírody, má odpoledne znovu svěží hlavu. Pravidelný odpočinek tak v konečném důsledku zvyšuje kvalitu života i studijní výkon.
Dostat puberťáka od obrazovky však nebude vždy jednoduché. Jan Krajhanzl proto přináší několik tipů, jak na to. Varuje však, že se nejedná o bezbolestný proces. Obecně doporučuje dvě metody, a to cukru a biče. Na základě metody cukru rodič s dětmi vyjednává. Nabízí jim k obrazovce alternativu. Může se jednat například o výlet na oblíbené místo dítěte nebo zamilovanou deskovou hru z dětství. Pokud je však závislost dítěte silnější, je vhodné nastavit mu hranice pomocí metody biče. Lze tak například nastavit v telefonu limit času pro prohlížení sociálních sítí. Ten by určitě neměl být delší než 2 hodiny. Ať už rodič zvolí jakoukoli variantu nebo jejich kombinaci, měl by s dítětem mluvit o rizicích, která s sebou obrazovky přináší.
A jaké poučení si můžeme odnést z dnešní situace pro boj s klimatickou změnou? Boj s klimatickou změnou je během na dlouhou trať, který vyžaduje odlišnou strategii než boj proti šíření korona viru. Aby mělo přesvědčování populace o odpovědném chování vůči životnímu prostředí kýžený efekt, je potřeba dlouhodobě vyvíjet aktivitu v podobě osvěty a trpělivě vysvětlovat, proč je ochrana klimatu dobrá pro ně osobně. Jedině na základě silného společenského konsenzu se totiž zvolené řešení problematiky klimatu nebude měnit každé čtyři roky po volbách.
