Hospodářská komora při přípravě stavebního zákona selhala. Vláda má na stole zmetek

Stáhněte si tiskovou zprávu s otevřeným dopisem pro ministryně a ministry do svého počítače


Návrh věcného záměru nového stavebního zákona, který připravila Hospodářská komora, není v souladu s legislativou EU, nemá vypořádány stovky věcných rozporů a současnou situaci v povolování staveb může ještě zhoršit. Vyplývá to ze Stanoviska předsedkyně Legislativní rady vlády, které je podkladem pro pondělní hlasování vlády. Návrh je v rozporu s legislativními pravidly vlády a proto se vůbec neměl dostat na jednání Babišova kabinetu.

 Marie Benešová, ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády, ve stanovisku k návrhu mj. uvádí:

Navrhované řešení však nelze považovat za koncepční ve vztahu k zajištění ochrany dotčených veřejných zájmů.“

„Z (…) návrhu věcného záměru zákona nevyplývá konkrétnější představa o obsahu věcných řešení, na jejichž základě má vzniknout paragrafové znění, a tato řešení tedy budou muset být nalezena až dodatečně.“

Není dodržen princip porovnání nákladů a přínosů, který je podstatnou a nejdůležitější součástí hodnocení dopadů regulace. Toto porovnání chybí, a proto si nelze učinit představu o tom, zda je navrhovaná legislativa z pohledu nákladů a přínosů spíše přínosná nebo spíše zatěžující a zda namísto řešení stávajících problémů nepřináší více problémů nových.“

Návrh věcného záměru zákona je s právem EU částečně slučitelný.“.

Návrh je zatížen stovkami nevypořádaných připomínek ministerstev i krajů. Tyto nevyřešené rozpory má rozhodnout vláda. Z podkladových materiálů však nevyplývá, jak je chce vláda řešit. Návrh např. neuvádí, které dotčené orgány mají zůstat zachovány a jaké veřejné zájmy tak budou nadále chráněny. Hrubé chyby jsou i v odhadu finanční a organizační náročnosti změn. Konkrétně jde o nerealistické předpoklady ohledně přesunu odborných pracovníků z dotčených orgánů a současných stavebních úřadů do nově vytvořeného “superúřadu” s místními pobočkami. Zásadně podhodnocené jsou i finanční náklady rekodifikace. Odhady nákladů ze strany Ministerstva vnitra se od kalkulace předkladatele liší v řádu miliard. Návrh byl také formulován bez toho, že by jeho tvůrci či veřejná správa měli k dispozici odbornou analýzu konkrétních příčin průtahů při povolování staveb.

Návrh připravila Hospodářská komora na základě smlouvy s Ministerstvem pro místní rozvoj. Ačkoli se komora ve smlouvě zavázala připravit věcný záměr a následně i paragrafované znění stavebního zákona „v souladu s legislativními pravidly vlády“, závazek splněn nebyl. Za nedodržení dohody však komoře nehrozí žádné sankce. Smlouva totiž žádná sankční ujednání neobsahuje. Návrh ve skutečnosti připravil tým externistů, který Hospodářská komora najala. Není však známo, kdo a jakým způsobem práci, která je běžně oceňována v milionech korun, zaplatil. Proti klientelistickému a netransparentnímu způsobu přípravy stavebního zákona od počátku protestují ekologické organizace . S procesními i věcnými výhradami se obrátily také na ministryně a ministry.

Petra Kolínská ze Zeleného kruhu řekla:

 „Je skandální, aby ani po dvou letech příprav rekodifikace zpracovatel neuměl říci, které veřejné zájmy jsou důležité natolik, že je musí chránit odborníci, kteří jsou v nezávislém postavení vůči stavebnímu úřadu, a které úkony lze naopak z celého povolovacího procesu bez náhrady vypustit. Místo toho máme na stole návrh, který říká, že odborníci na památky, požární bezpečnost, vodní hospodářství či ochranu přírody budou mít pouze hlas poradní a budou podřízeni vedoucímu stavebního úřadu“.

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu řekl:

 „Zelený kruh považuje současnou situaci v oblasti povolování staveb za neuspokojivou, návrh na rekodifikaci však situaci jednoznačně ještě zhorší. Vyzvali jsme proto členy vlády otevřeným dopisem, aby věcný záměr přepracovala, a hlavní pozornost přednostně věnovala plné digitalizaci povolovacích procesů. Na místo žadatelů by měly obíhat digitálně zpracované dokumenty. To by zrychlilo a zjednodušilo povolování staveb bez velkých finančních nároků a bez rezignace na odborné posouzení leckdy složitých stavebních projektů“.