Dalšího z řady diskuzních večerů pořádaných Zeleným kruhem za podpory hlavního města Prahy se tentokrát zúčastnili Radka Pokorná, ředitelka organizace Kokoza, o.p.s. a Vojtěch Vosecký, vedoucí pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku Komise hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima. Za cíl si dali osvětlit posluchačům okolnosti nadcházejícího přechodu Prahy z lineární ekonomiky na cirkulární.
Zavedení cirkulární ekonomiky je spolu s opatřeními pro prevenci, třídění a recyklaci odpadu součástí souboru 69 konkrétních opatření, která mají sloužit ke snižování emisí a zlepšování kvality života v Praze. Soubor opatření nedávno schválilo vedení Prahy v rámci Klimatického plánu a očekává se, že Praze výrazně pomůže s přechodem k uhlíkové neutralitě.
Úvodem si vzal slovo Vojtěch Vosecký, aby popsal současný přístup obyvatelstva k nakládání s odpady a osvětlil smysl a účel cirkulární ekonomiky. Podle jeho slov v současné době zacházíme velmi neefektivně s cennými zdroji. Zdroje jsou vytěženy, převezeny, často velmi rychle spotřebovány a následně se z nich stává odpad, který skládkujeme, spalujeme nebo v lepším případě recyklujeme. Křivka produkce komunálního odpadu v Praze mezitím stále roste. Od roku 1938 do roku 2017 vzrostla o neuvěřitelných 86 %. Rostoucí spotřeba domácností v kombinaci s často neefektivními dodavatelskými řetězci za neustálého nárůstu počtu obyvatel nejsou dlouhodobě udržitelné a volají po přechod na cirkulární ekonomiku.
V rámci ideálního modelu cirkulární ekonomiky odpad neexistuje a zdroje kolují bez ztráty na kvalitě. Základním kamenem systému je předcházení vzniku odpadů, a pakliže odpad přece jen vznikne, má být znovu využit jako zdroj, a to za neutrálního nebo ještě lépe pozitivního dopadu na místní ekosystém.
Potenciál k efektivnímu kolování surovin vidí odborník na cirkulární ekonomiku Vojtěch Vosecký například v obnově výbavy domácnosti. Použitá a dále nechtěná výbava tvoří tzv. nadměrný odpad, kterého se ročně v Praze ve velkoobjemových kontejnerech a sběrných dvorech nashromáždí na 50 tisíc tun. Ještě donedávna přitom putoval na skládku. Nyní Hlavní město Praha nabádá obyvatele k využívání řešení zabraňujících vzniku tohoto typu odpadu, ať už to znamená ponechání produktu novým majitelům, opravu nebo výměnu produktů.
V roce 2020 město spustilo po vzoru zahraničí projekt RE-USE pointů, v rámci kterých dostávají použité věci druhou šanci. Obyvatelé Prahy mají možnost přinést sem nepoškozené věci jako je nábytek, sportovní vybavení nebo třeba hračky. Pracovníci sběrného dvora předměty zaevidují do aplikace Nevyhazaujto a uloží je. Následně mohou předměty odebírat organizace pomáhající sociálně slabým, a pokud o ně nejeví zájem, jsou nabídnuty široké veřejnosti. V Praze prozatím fungují při sběrných dvorech tři re-use pointy. Do budoucna by jejich počet mohl narůst a mohly by být zprovozněny u všech 19 sběrných dvorů.
Druhým, teprve zamýšleným, projektem Prahy v oblasti reuse je tzv. CityLAB. V rámci edukativního a inspirativního prostoru reuse centra CityLAB budou moci obyvatelé nakupovat použité nebo opravované věci podobně jako dosud nakupovali nové zboží v nákupních centrech. V současnosti se jedná o jeho umístnění.
Vedení Prahy nezapomíná také na obalové materiály a jednorázové plasty, kde se v první řadě zaměřuje na jejich eliminaci. Konkrétně za účelem redukce jednorázového plastového nádobí vydala Praha v roce 2019 vyhlášku, podle které je jednou z podmínek kladného vyřízení žádosti o finanční podporu kulturní akce magistrátem používání výlučně znovu použitelného omyvatelného nádobí. Mimo to Praha vedle knihoven věcí podporuje také bezobalové prodejny.
Pokud již obalové materiály a jednorázové plasty jako odpad vzniknou, měly by být vytříděny, aby bylo možné přeměnit je opět na zdroj. To se zatím daří jen s 31 % vyprodukovaného komunálního odpadu. Protože se ukazuje, že obyvatelé třídí lépe a ve větším množství, mají-li kontejnery na třídění blízko, plánuje vedení Prahy plošně rozšířit sběrné nádoby tak, aby měla každá domácnost vedle černého koše na směsný odpad další nádobu na tři problematické typy obalových materiálů – plast, kovy a nápojové kartony.
Prvenství v objemu zabraného prostoru černých popelnic na směsný odpad drží s více než 40 % bioodpad. Tomuto tématu se ve svém vstupu věnovala Radka Pokorná, ředitelka společensky prospěšného podniku Kokoza, zaměřujícího se na kompostování a pěstování ve městě a posluchače seznámila s různými variantami kompostování ve městě.
Paradoxem bioodpadu, neboli organického odpadu, je podle Radky Pokorné fakt, že přestože je tento druh odpadu nejsnáze recyklovatelný a využitelný, v současnosti je tříděn ze všech druhů odpadů nejméně. Navíc, pokud si chce jednotlivec ve městě sám něco vypěstovat, často se setká s tím, že má bioodpadu nedostatek. Pěstování bylo původně hlavním motivátorem, proč lidé ve městě začali kompostovat. Nyní se ale karta obrací a hnacím motorem bývá častěji samo přesvědčení, že kompostovat má smysl.
Na první pohled nejjednodnodušším řešením je svoz bioodpadu, kdy se klient (majitel nemovitosti, SVJ, BD nebo třeba obchodní společnost) registruje pro svoz bioodpadu do systému hl. m. Prahy. Někdy však může být těžké dohodnout se na svozu organického odpadu v rámci bytových domů nebo společenství vlastníků jednotek. (Jak uvedl v rámci svého vystoupení Vojtěch Vosecký, hnědé popelnice na bioodpad očekávají v brzké budoucnosti boom. Projekt vedení města zatím čeká na stavbu bioplynky, kam by měl být organický odpad centrálně svážen.)
Pakliže se nám v rámci sousedského společenství nepodaří na společné popelnici dohodnout nebo pokud bychom výslednou hmotu na hnojení uvítali k vlastnímu pěstování, nabízí se kompostování na vlastní pěst pomocí vermikompostéru nebo bokashi.
O rozklad organického odpadu ve vermikompostéru se starají žížaly a mikroorganismy. Výsledkem procesu je vermikompost, tedy vysoce kvalitní hnojivo bohaté na humus, minerální látky, enzymy a živiny, a „žížalí čaj“, tedy výluh, který vzniká při vermikompostování a používá se jako tekuté superhnojivo.
V rámci bokashi kompostéru částečně přebírá funkci žížal bokashi směs s efektivními mikroorganismy. Oproti vermikompostéru v bokashi nedochází k rozkladu odpadu, nýbrž k jeho fermentaci. Jedná se tak spíše o způsob, jak lze bioodpad ukládat bez mušek a zápachu do doby, než obsah odložíme na kompost nebo ho zakopeme do země, a tím zlepšíme kvalitu půdy. I metodou bokashi je získáván výživný “čaj”. Ty, kteří nemají pro toto tekuté superhnojivo využití jistě potěší, že ho lze využít jako prostředek pro čištění odpadu.
Ve vnitroblocích a na městských zahradách Ekokoza doporučuje využívat výhod otočných kompostérů, které pomáhají zkvalitňovat půdu a zároveň úspěšně odolávají městským úskalím kompostování, jako jsou hlodavci a jiní škůdci. Obdobnou funkci Vám budou na zahradě plnit propracované dřevěné zahradní kompostéry z integrační dílny Ekokoza.
Existuje také možnost požádat o pořízení komunitních kompostérů svoji městskou část. Zájemci do nich kuchyňský odpad nejen přináší, ale mohou si výslednou úrodnou hmotu také rozebírat pro vlastní pěstování. Komunitní kompostéry lze nalézt na komunitních zahradách, sloužících komunitám lidí ze sousedství k pěstování zeleniny, ovoce nebo okrasných rostlin. Zda máte ve svém okolí nějakou komunitní zahradu zjistíte na portále mapko.cz.
Komunitní kompostování je zářným příkladem cirkulární ekonomiky, kdy se odpad v určitém místě rovnou znovu využívá a pozitivně ovlivňuje místo, kde je odložen. Pro všechny ostatní typy odpadu platí, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne.
Článek shrnuje poznatky z prezentací a diskuze, která proběhla v rámci Smart café „Cirkulární ekonomika v Praze – co plánuje město, a co mohou dělat domácnosti?“ s Radkou Pokornou a Vojtěchem Voseckým. Diskuzní večer pořádal Zelený kruh za podpory hlavního města Prahy.